Světový jazyk

7. 09. 2013 10:00:00
Před pár lety jsem podlehl naléhání naší sousedky, a šel jsem učit angličtinu na učňovskou školu. Nebylo to nijak výdělečné, to ostatně učitelování nikdy nebylo - a bohužel ani nikdy nebude, ale bylo to velmi poučné. Velmi jsem se těšil, že náctiletá mládež vnese do mého života plného nudných technických překladů a cílevědomých manažerů z večerních kursů pro dospělé trochu svěžího vzduchu. S optimistickým úsměvem jsem vpadl do třídy, počmáral jsem tabuli časováním slovesa "to be" a procvičoval jsem jednoduché věty. Občas jsem utrousil bonmot o důležitosti angličtiny pro číšníky a servírky, občas jsem cvičení oživil nějakou legrační větou. Dětem se to líbilo. Jaké bylo mé překvapení, když mi po několika týdnech sdělili, že moje hodiny jsou príma, ale němčina je stejně důležitější než angličtina.

Překvapeně jsem na ně zíral. Tvrdit něco takového před angličtinářem na půdě školy vyžaduje notnou dávku odvahy nebo drzosti. Prohlásit to před ním v hospodě je životu nebezpečné. Ale oni to řekli zcela upřímně a bezelstně. Oni si to opravdu mysleli. Však taky hned snesli argumenty. Jeden z nich byl téměř matematický. Pane učitel, jak je daleko z Brna do Vídně, aha? A jak je daleko z Prahy do Londýna? Nezbylo mi, než jim v mnohém dát za pravdu. Na praxi v Brně se častěji potkají s hostem z německy mluvící země než ze země, kde se mluví anglicky.

Ale, milé děti, svět není jen Brno. Doma jsem nastartoval počítač, rozevřel jsem tlusté knihy a sestavil jsem pro "svoje děcka" přehled zemí, ve kterých lidé mluví anglicky. Výsledek mě samotného překvapil. Při sestavování seznamů zemí a při tvoření grafů použití různých jazyků vyšlo najevo, že ze 197 tehdy existujících zemí jich 48 používalo angličtinu jako hlavní úřední jazyk, nebo jako jeden z úředních jazyků. Samozřejmě nevyřešena zůstala otázka, kolik lidí skutečně mluví anglicky v zemích, kde je vysoká negramotnost, kde v odlehlých oblastech žijí desítky národů a kmenů s vlastními jazyky, nebo ve kterých angličtině konkurují další úřední jazyky (Singapur má dokonce čtyři). Je to třetina? Nebo snad polovina? Či více? Často i více. Jiří X. Doležal z Reflexu prohlásil po svém návratu z Indie, že se tam domluvil anglicky úplně všude a úplně s každým, včetně malých sotva školou povinných kluků v hloubi horkého zaprášeného venkova.

Pak je tady ještě západní Evropa. Pravda, Francouzi prý odmítají mluvit anglicky, ale není-li zbytí, ukáže se, že ji umí. A tak jsem dospěl k obrovským, samozřejmě velmi nepřesným, číslům. Počítač vykreslil krásné koláčové grafy. A mě vyšlo, že tehdy mluvila anglicky asi čtvrtina obyvatel zeměkoule. V těchto číslech jí konkuruje jen nemnoho jazyků. Je to čínština, hindština snad španělština, ale němčina ani ruština mezi nimi nejsou.

A protože vyšlo najevo, že angličtinu používá mnohem více lidí jako svůj druhý jazyk, než je těch, kteří ji mají jako jazyk mateřský, napadla mě myšlenka, kterou jsem už do povídání pro budoucí výkvět našeho číšnictva nedal.

Rozšíření angličtiny totiž došlo tak daleko, že je skutečně jediným světovým jazykem. To znamená, že se jí domluvíte po celém světě, na všech pěti obydlených kontinentech, což se o ostatních jazycích rozhodně tvrdit nedá. Stala se prostě obecným komunikačním prostředkem. Je dnes společným jazykem vzdělaných lidí tak, jako jím byla ve středověku latina. Je jazykem obchodu, dopravy a služeb, jako byla v Římském impériu řečtina.

Z toho všeho vyplývá jedna velmi důležitá představa. Důležitá pro mne a pro mé dospělé žáky, kteří mají hrůzu z cizího jazyka z jeho výslovnosti, nepravidelných sloves, předpřítomných a předminulých časů, a kdoví čeho ještě. Angličtina, díky své světovosti, přestala být výlučným vlastnictvím Angličanů a Američanů, a stala se majetkem celého lidstva. Je to společný jazyk lidí konce dvacátého století. Je to mezinárodní dorozumívací prostředek, do kterého vkládáme své naděje, že budeme slyšeni a pochopeni navzdory všemu, co nás stále rozděluje. Píšeme v ní deklarace a mezinárodní smlouvy, překládáme do ní kdejaký papír, který má zasáhnout větší okruh čtenářů, mluvíme jí to éteru v leteckém a námořním provozu, a při cestě do cizí země je to právě angličtina, ve které uslyšíme od letušek, celníků, policistů a hoteliérů první věty.

Od toho včera nad atlasem a encyklopedií národů světa jsem změnil úvodní věty svých kursů pro začátečníky. Už nemluvím o odlišné výslovnosti a nutnosti se doma pilně učit slovíčka. Nezdůrazňuji jinakost angličtiny, která by je měla přimět k píli a domácímu studiu. Mluvím o tom, že angličtina nás spojuje přes všechny hranice a celnice, které mezi sebe tak hloupě stavíme. Získejte nový pohled na tento jazyk milí studenti. Nedřete se nějakou cizí řeč. Změňte svůj přístup. Uvědomte si, že se učíte svůj jazyk, jen jste ho dosud neuměli. Angličtina je i vaše, a tady se jí naučíme správně používat.

Posaďte se pohodlně, uvolněte se a odpoutejte se, první hodina letu k lidem celého světa začíná.

Autor: Zdeněk Bobek | sobota 7.9.2013 10:00 | karma článku: 14.93 | přečteno: 593x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Kultura

Dita Jarošová

Uchazečky konkurzu na ředitelku /povídka/

Všechny tři postupně hledaly kongresovou místnost, až skoro bez toho "s", dveře měla čísla, která však v pozvánce nestála. A tak trochu zoufale korzují po chodbách bez informačních cedulí odchytávají všemožné i domnělé úředníky .

28.3.2024 v 9:45 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 32 | Diskuse

Dita Jarošová

Burešův Maelström ?

Všichni máme v paměti telefonní aplikaci Bez Andreje. Funguje dosud? Kupujete anebo využili jste ji někdy v minulosti? Už její pouhý výskyt nám v podstatě oznamuje, že bude přetěžké vyhnout se výrobkům právě z této stáje...

27.3.2024 v 9:50 | Karma článku: 10.57 | Přečteno: 293 | Diskuse

Richard Mandelík

Jeden podařený slavnostní koncert k roku české hudby

Koncert až na dvě zajímavé výjimky vokální a celý věnovaný památce české skladatelky Slávy Vorlové (1894—1973)), tudíž dnes užito jen její hudby a občas i textů.

25.3.2024 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 45 | Diskuse

Ladislav Kolačkovský

Rytíři Sacher-Masochové v Praze, c. a k. úředníci a milostné vášně

Na Olšanských hřbitovech je hrobka rytířů Krticzků von Jaden. A tam odpočívá i vlastní sestra slavného Sachera-Masocha, díky němuž vzniklo slovo masochismus. Barbara von Sacher. O rodu rytířů Sacher-Masoch a Krticzků.

24.3.2024 v 19:47 | Karma článku: 17.83 | Přečteno: 343 | Diskuse

Pavel Král

Spravedlnost

Po přečtení tohoto příběhu bych mohl jen poznamenat, že spravedlnost je v Božích rukou. A tím by bylo celé téma vyčerpáno. Ale já bych rád spolu s vámi uvažoval o potřebě spravedlnosti v širších souvislostech. A k tomu bych rád...

24.3.2024 v 13:00 | Karma článku: 4.43 | Přečteno: 117 | Diskuse
Počet článků 13 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1087
Narozen v Praze, žije v Brně, pracoval v mnoha - často velmi odlišných - profesích. Dnes se živí jako překladatel, tlumočník a učitel angličtiny na volné noze. Miluje rokenrol, blues, boogie-woogie, dobré jídlo a zajímavé knihy a filmy.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...