Bombaj 3.10.2009 - den 1. - Cesta
Letěli jsme levně. S přestupem v Istanbulu. Letadlo bylo narvané. Poskytovalo málo místa pro moje dlouhé nohy, mělo úzká sedadla a ošuntělý interiér. Polovina cestujících byly Turci, jak jinak. Jídlo bylo turecké, výborné, ale bylo ho strašně málo, buď jsou turecké žaludky menší než české, nebo aerolinky šetří na cestujících. Obojí mi připadá velmi nespravedlivé.
Vznesli jsme se nad krajinu, motory řvaly, letadlo se houpalo. Řeky a pole zmizely pod mraky, a pak už na okénkem byla jen obloha a oblaka a pravé křídlo toho vehiklu, kterému jsme pošetile svěřili své životy. Podívali jsme se s Liborem na sebe a řekli jsme si, že to začíná, a že to určitě dobře skončí. Murphy prostě nemá pravdu, když tvrdí, že pozitivní očekávání plodí negativní výsledky. Ještě na letišti jsme se ujistili, že máme opravdu všechno, a tak jsme tam seděli s dobrým pocitem, že je vše v pořádku. Murphy ovšem také tvrdí, že pokud se zdá být vše v pořádku, něco jsi přehlédl, a já za pár hodin zjistím, že toto jeho pravidlo opravdu platí. Ale ve chvíli, kdy je pod námi snad Morava nebo možná už Maďarsko, to ještě netuším a spokojeně se oddávám očumování krásných letušek, pak poslechu 3 kanálu, kde hraje vážná hudba (mám slavnostní náladu, letím přece poprvé a velmi daleko) a nakonec četbě Gellnera.
Letadlo jde dolů, letuška pronese něco turecky (asi, jsem přece v tureckém letadle), a ještě dalšími třemi jazyky, v tom posledním poznám angličtinu, ale to jen proto, že od malička mám velice rozvinutou fantazii a jako učitel angličtiny jsem zvyklý na všelijaké hrůzy. Jdeme na přistání v Istanbulu. Očekávám, že uvidím Bospor, tu úžinu, oddělující Evropu od Asie, hranici dvou světů, dvou kultur, místo, kudy do Evropy proudilo vždy všechno, co nešlo přes Rusko. Místo úžiny vidím nějaké moře, asi jsem měl blbou představu o tom, kde má Istanbul letiště, no nevím.
Tranzitní prostor na Istanbulském letišti je tak velký, že v něm bloudíme jako ztracené ovce. Z panelu se dozvíme blbou zprávu, naše letadlo na druhou půlku cesty bude mít 2 a půl hodiny sekeru, posádka si asi doma zapomněla fezy a musela se pro ně vrátit. Prostě žádné vysvětlení není a tak se potuluju mezi těmi obchody a restauracemi a pohyblivými pásy až nakonec stejně skončím jako většina ostatních s hlavou na batohu a telefonem nařízeným na buzení 30 minut před novým odletem.
Další letadlo je zase turecké, posádka je trochu méně příjemná, ale furt OK, a cestující jsou skoro úplně všichni Indové. Vzhledem k etnické příbuznosti s našimi Romy si připadám jako doma v Brně, když do hospody zajde celá sousedovic rodina i s bratranci a sestřenicemi. Jídlo turecké, velmi dobré, ale zase strašně málo. Zaliju to pivem, pivo zazdím dvěma vodkama a spím jako mimino.
Nad Bombají mě probudí bebentění letušky z reproduktorů, jsem přeraženej vejpůl, zkroucenej jak paragraf, kolena mi dolehly na zadní stranu sedadla naproti a mám je nadranc. To mě ta Indie pěkně vítá.
Indie je asi země s nejrozbujelejší byrokracií na světě. V Praze jsme absolvovali dvě kontroly, jestli jsme čistý, jeden každý cestující, který chtěl do letadla vlézt. Leckdo šel rámem dvakrát, třikrát, protože furt pípal jako UFO. Ale ne, to Indům nestačí. Vyplňujeme další papíry, chtějí vidět bágly, pak zase jiný papíry a znovu bágly, mezi tím pochodujeme nekonečnýma chodbama. No hnus fialovej. Nakonec ještě výměna peněz. Poprvé v životě držím v ruce rupie. Ze jednu bankovku „tvrdé“ (hahaha) měny, jsem dostal celý balík papírků s obrázkem usměvavého Gándhího. Je mi jasné, že o tyhle papírky se mě budou snažit obrat všichni Indové, od kterých budu něco potřebovat nebo si budu myslet, že něco potřebuji, anebo kteří si budou myslet, že mě můžou přesvědčit, že potřebuji, jejich služby. Ale já se nenechám okrádat, jsem díky českým bloggerům, kteří psali o Indii, dobře teoreticky připraven, kurz mám v malíčku a nedám, nedám. Nenechám se obrat o peníze za zbytečnosti. (Dobrá věta, co? Tu jsem si opakoval jako mantru, když jsem kráčel posledním úsekem letištní obrbudovy k východu, za kterým už číhala celá ta tajemná země jménem Indie a to město s fantastickým dunivým jménem Bombaj.
Já hlupáček nezkušený ještě netuším jakým fofrem selže magie mé mantry o penězích. Netuším, jakým švihem kouzelného proutku mě ten svět venku připraví o iluze, které o něm ještě mám, a které ve své evropanské pitomosti považuju za „realistické představy“. Nejsem připraven ani na to pověstné vedro a vlhko. Ale to už jsem opravdu před poslední skleněnou stěnou. Dveře se otvírají, je neděle ráno 4. října 2009 a já dělám první krok do města Bombaje.
Zdeněk Bobek
Světový jazyk
Před pár lety jsem podlehl naléhání naší sousedky, a šel jsem učit angličtinu na učňovskou školu. Nebylo to nijak výdělečné, to ostatně učitelování nikdy nebylo - a bohužel ani nikdy nebude, ale bylo to velmi poučné. Velmi jsem se těšil, že náctiletá mládež vnese do mého života plného nudných technických překladů a cílevědomých manažerů z večerních kursů pro dospělé trochu svěžího vzduchu. S optimistickým úsměvem jsem vpadl do třídy, počmáral jsem tabuli časováním slovesa "to be" a procvičoval jsem jednoduché věty. Občas jsem utrousil bonmot o důležitosti angličtiny pro číšníky a servírky, občas jsem cvičení oživil nějakou legrační větou. Dětem se to líbilo. Jaké bylo mé překvapení, když mi po několika týdnech sdělili, že moje hodiny jsou príma, ale němčina je stejně důležitější než angličtina.
Zdeněk Bobek
Zvýšení DPH na knihy je barbarské
Zdražení knih, která vyvolá vyšší sazba DPH, bude mít neblahé důsledky nejen pro knižní trh, ale i pro vzdělávání. Vládní úřednící, si nejsou schopni uvědomit, jaké to může mít důsledky. Nejspíš sami, krom oběžníků a vzkazů na stole, mnoho nečtou.
Zdeněk Bobek
Bombajské motorky
Bombaj a motorky, to prostě jedno bez druhého nemůže být. V městě s příliš úzkými ulicemi, stavěnými ve zcela jiné epoše, které se ucpávají stokrát za den, aby se zase jako zázrakem uvolnily a opět na chvíli proudili svou dvaceti až třicetikilometrovou rychlostí je motorka nejpraktičtějším dopravním prostředkem. Jsou jich tady miliony. Všech značek a typů. Hondy, Yamahy, Yezdi, čínské motorky, indické motorky, skútry, naháče, choppery, novější i starší, cokoli si vzpomenete, dřív nebo později to uvidíte. Viděl jsem mnoho Enfieldů, vypadaly jak z muzea, ale před rekonstrukcí, a ten zvuk, všichni milovníci chopperů musí při tom zvuku slintat.
Zdeněk Bobek
11. 10. 2009 den 9. - Neděle
Musel jsem svoje psaní o Bombaji přerušit, protože v mém životě se odehrálo několik dramatických a smutných událostí, které mou mysl odvedli jinam. Ale teď se vracím, abych pokračoval ve vyprávění, které jsem nazval Bombajský deník, a které přestane být deníkem, protože s odstupem času cítím, že nemá smysl popisovat den za dnem, jak jsem je naťukal do laptopu v hotelu, ale spíše za zaměřím na několik oddělených témat. Takže jedeme dál:
Zdeněk Bobek
Ta naše armáda česká
Tak jsme se zase předvedli, hezky česky. Generál Šedivý napsal svůj názor, opřel se o svou celoživotní zkušenost a o své vzdělání, a napsal upřímně, co si myslí. Napsal to právě včas, doslova za 5 minut 12, v době, kdy se bude zase rozhodovat o změnách, o penězích a o organizaci naší armády. Pro pana generála je armáda národní poklad. OK, já bych to až tak vzletně nenazval, držel bych se víc při zemi, ale já nejsem generál, který armádě zasvětil celý svůj život, takže ode mne by to znělo divně.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Policie navrhla obžalovat 14 lidí za převedení 2000 migrantů, hrozí jim 16 let
Kriminalisté navrhli obžalovat 14 lidí, které viní z organizování nelegální migrace z Turecka do...
Muže vinili, že si po hádce s družkou vzal syna jako rukojmí. Soud ho osvobodil
Krajský soud v Plzni osvobodil jednatřicetiletého muže obžalovaného z braní rukojmí. Podle státního...
Pavel před hejtmanstvím ani nezamával. Choť Eva dostala kytku a zmizeli dovnitř
V továrně výrobce výbušnin a střeliva Explosii začala dnes dvoudenní návštěva Petra Pavla a jeho...
Policejní zásah na Benešovsku. Zabarikádovaný muž v domě hrozí, že si ublíží
Policisté zasahují od úterního rána na Benešovsku, kde se v domě zabarikádoval muž. Hrozí, že si...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 13
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1087x
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
Oblíbené blogy
- Břetislav Olšer
- Karel Drábek
- Tomáš Bobek
- Vladimír Daníček
- Věra Tydlitátová
- Petr Paulczynski
- Achab
- Hergot x Hergot